Po jedenácti letech renovačních prací bylo koncem loňského září opět otevřeno Královské muzeum výtvarných umění (KMSKA) v belgických Antverpách. Razantní proměna ovšem neovlivnila exteriér této městské dominanty – moderně a přitom citlivě pojatá rekonstrukce se týká především vnitřních prostor, které dostaly zcela nový architektonický rozměr.
V palácové neoklasicistní budově muzea, postavené v posledních desetiletích 19. století, se nachází nově koncipovaný interiér ve stylu „bílé kostky“. Zcela přepracované křídlo, označované jako „nové muzeum“, je určeno modernímu umění, a kromě toho, že nahradilo dřívější terasy, přidalo o 40 procent více výstavní plochy. Návrh, jenž využívá veškerý dostupný prostor, realizovala nizozemská firma KAAN Architects.
Muzeum tak získalo navíc celkem 6400 metrů čtverečních plochy a rozsáhlá renovace stála vlámskou vládu 100 milionů eur. „Byla přijata odvážná rozhodnutí,“ řekla generální ředitelka Carmen Willemsová. „V našem plánu jsme měli několik stěžejních bodů, včetně myšlenky, že jsme chtěli návštěvníky vyzvat, aby se dívali jinak a viděli více. Toho docílíme mimo jiné tím, že umělecká díla ukážeme netradičním způsobem.“
V muzeu se nachází historická sbírka 8 400 děl převážně belgického, vlámského a nizozemského umění od 15. století, včetně děl umělců jako Jan van Eyck, Rogier Van der Weyden, Lucas Cranach starší a Rubens. Jejich práce se nyní vrátily do původních interiérů ve stylu 19. století.
Tyto poklady naštěstí nebyly po dobu rekonstrukce uzamčeny, i když úpravy trvaly o pět let déle, než bylo původně plánováno. Více než čtyři tisíce mistrovských děl se v době renovace budovy vydalo na turné do jiných míst po celém světě, zatímco 130 obrazů a soch prošlo konzervačními pracemi.
„Antverpské muzeum KMSKA je často spojováno pouze se starými mistry,“ řekl předseda Luk Lemmens, „ačkoli ve skutečnosti tvoří jen 30 procent všech sbírek muzea. Díky získaným prostorám dostala naše fantastická sbírka moderního umění místo, které si zaslouží.“
V centru pozornosti nového křídla jsou největší světové sbírky významných belgických modernistů jako James Ensor, Luc Tuymans a Rik Wouters. První část dočasné výstavy už představila také 57 kreseb antverpského rodáka Michela Seuphora.
Mezi další výstavy, které zahájily programovou nabídku v nových prostorách, patří např. „Kosmorama“, v níž belgický umělec Ives Maes zkoumá utopická očekávání v kontrastu s realitou obsaženou v mezinárodních expozicích. Nechybí ani výstava „The Making Of“ vyprávějící příběh rekonstrukce muzea od konceptu až po dokončení.
