„Je úžasné, že vystavujeme dílo jednoho z našich největších umělců v tak odporné budově.“ To je jeden z mnoha negativních komentářů, které si vysloužilo nově postavené muzeum Edvarda Muncha v metropoli Oslo, jež bylo otevřeno v říjnu loňského roku. Anketu, v níž se hlasovalo o nejkrásnějších nebo naopak nejošklivějších norských novostavbách, uspořádalo hnutí Arkitekturopprøret (Architektonická vzpoura), poukazující na podle nich nevhodná architektonická řešení, která v Norsku přibývají. Hlasování prostřednictvím webových stránek Architecture Uprising se zúčastnilo více než 11 000 lidí. Nejlepším architektonickým projektem bylo zvoleno náměstí Nygaardsplassen v jihonorském Fredrikstadu.
„Co si budou potomci myslet o budovách, které dnes stavíme,“ ptají se Saher Sourouri a Erik Holm, zakladatelé stále populárnějšího hnutí Arkitekturopprøret, které má na Instagramu více než 65 000 sledovatelů a dalších 28 000 followerů na konkurenčním Facebooku.
„Munchovo muzeum je tak ošklivé, až to člověka omrzí. Při navrhování této budovy dali přednost provokaci před kvalitou stavby a výsledkem je nudný šedý škleb,“ popsal Sourouri šedesátimetrový kontroverzní projekt a dodal, že je nejen esteticky neatraktivní, ale také podřadnou stavbou.
S tím souhlasí i někteří další odborníci, mimo jiné Charles Alexander Booker, profesor architektury na univerzitě v Trondheimu, který pro norský deník Dagbladet cynicky poznamenal: „Při stavbě škol se stále používají lepší materiály.“ Španělský architekt Juan Herreros, který se svým týmem Munchovo muzeum navrhoval, na komentáře zatím nereagoval. Vedení muzea uvedlo, že budova dokonale splnila svůj účel a je stejně provokativní jako ve své době Munchova díla.
Monumentální stavba s 13 patry a výstavní plochou o rozloze 26 313 metrů čtverečních představuje jedno z největších muzeí věnovaných jednomu umělci. Součástí areálu, jenž dostal podle tvaru řeckého písmene název Lambda, jsou i koncertní sály, restaurace, bar, kavárna, obchod, kino apod. Stavba budovy, stojící na břehu osloského fjordu Bjørvika, vyšla na 2.7 miliardy norských korun (přes 7 miliard Kč).
Kromě známých děl norského malíře, grafika a vlivného představitele moderny Edvarda Muncha, zastoupených např. expresionistickém obrazem Výkřik nebo obrazy Madona, Tanec života či Dívky na mostě, zde návštěvníci najdou také dalších více než 200 prací tohoto autora. Prostory zároveň nabízejí přibližně 26 000 uměleckých děl jiných výtvarníků, a součástí muzejního programu jsou i hudební akce, semináře, workshopy apod.